APLIKOVANÁ BEHAVIORÁLNÍ ANALÝZA

Behaviorální analýza je vědní obor, který vychází z principů učení a chování – behaviorismu. Zabývá se funkčním vztahem mezi prostředím a lidským chováním. Na základě podrobné analýzy se snaží zjistit, proč určité chování vzniká a jak ho modifikovat.

Přestože se postupy založené na aplikované behaviorální analýze mohou jevit jako nové, mají za sebou již více než 50 let ověřování vědeckým výzkumem. Na počátku 60. let minulého století se aplikací poznatků behaviorální analýzy začal rozsáhle věnovat tým pracovníků kalifornské univerzity vedený psychologem O. I. Lovaasem (1927-2010). Lovaas vytvořil první intenzivní behaviorální intervenci pro děti s autismem známou jako ABA intervence nebo „Lovaasův program“. V roce 1981 Lovaas publikoval své intervenční postupy založené na ABA v knize Teaching developmentally Disabled Children. Pomocí metodologie ABA dochází k eliminaci nežádoucího chování, děti se učí novým dovednostem, posiluje se adaptace, sebeobsluha, zlepšuje komunikace, učení a sociální interakce. Metody a postupy ABA jsou velmi propracované, vždy je plán intervence s dítětem nastaven individuálně, je „ušit na míru“ konkrétnímu dítěti.

Vývoj aplikované behaviorální analýzy zásadně ovlivnila, vedle dlouholetých výzkumů Ivara Lovaase, publikace B. F. Skinnera Verbální chování (1957), která obsahuje podrobnou behaviorální analýzu mezilidské komunikace. Zasloužené pozornosti se ji dostalo až ke konci 90. let díky publikaci M. L. Sundberga Verbal Behavior Milestones Assessment and Placement Program (VB-MAPP, 2008), která slouží jako edukačně hodnotící profil a nástroj při tvorbě individuálních plánů pro děti s autismem. Přístup VB-ABA (Verbal Behavior –Applied Behavioral Analysis) je součástí aplikované behaviorální analýzy. VB- ABA se soustředí na rozvoj komunikačních dovedností, od počátku nabízí nonverbálním dětem náhradní systém komunikace (znakování, gestikulace), který následně přechází do rozvoje funkční řeči. Při učení je kladen důraz na motivaci dítěte tak, aby pro něj slova nabyly především funkční charakter.

Intenzivní terapie v domácím prostředí je doporučována v rozsahu 25 – 40 h týdně. Později se techniky ABA uplatňují v jakémkoli jiném přirozeném prostředí (hřiště, obchod, mateřská škola, apod.). Domácí program je veden ABA terapeutem– analytikem v úzké spolupráci s rodiči. Konzultant testuje a vyhodnocuje profil dítěte na základě manuálu ABLLS nebo VBMAPP. Dále stanovuje dlouhodobé i krátkodobé cíle intervence a průběžně celý program monitoruje a upravuje.

Akreditované terapeuty všech zemí světa lze najít na výše uvedených web stránkách. Jsou vázáni etickým kodexem BACB, na který je kladen velký důraz. http://bacb.com/ethics-code/

ABA je přísně individuálně sestavená intervence, která je systematická, intenzivní a učí dítě s poruchou autistického spektra či jinými neurovývojovými poruchami modifikovaným vzorcům chování, novým dovednostem ve všech oblastech vývoje způsobem, který je pro tyto děti přijatelný a uchopitelný. Využívá efektivní strategie na posílení a udržení vhodných dovedností a chování, zároveň uplatňuje strategie pro eliminaci nebo transformaci chování a projevů nežádoucích. Aplikovatelná je bez věkového omezení, s její metodikou lze pracovat od nejútlejšího věku, její benefity jsou prokázány také u jiných neurovývojových postižení, poruch chování, ADHD osob trpících demencí včetně Alzheimerovy choroby.

Mezi časté výhrady individuálního behaviorálního programu patří časová a finanční náročnost. Studie ovšem potvrzují, že i přesto se z dlouhodobého pohledu vyplatí ve srovnání s náklady na celoživotní péči a podporu dětí s PAS. V roce 1997 byly publikovány výsledky studií, které prokázaly finanční výhodnost Lovaasova modelu ABA z dlouhodobého hlediska. Děti, které v období předškolního věku podstoupily intenzivní terapii, potřebovaly daleko méně speciální podpory během školních let i v dospělosti než děti, které se intenzivního programu neúčastnily.

Celoživotní náklady na 1 osobu s PAS v USA činí cca 1,4-2,4 mil. US dolarů, ve VB 0,9-1,4 mil. liber. Např. studie dětí s PAS, u kterých byla ABA praktikována, potvrdila finanční úsporu cca 210 000 US dolarů na dítě do 18 let v porovnání s jedincem, kde k intervenci nedošlo. Aproximací na všechny děti s PAS v Texasu úspora činí cca 2,1 miliardy dolarů. Jiná studie z Holandska vyčíslila celoživotní úsporu na jedince s PAS na 1,1 milionu liber při implementaci ABA v raném dětství.

Přesvědčivost dosažených výsledků ABA terapie podpořená četnými studiemi (EBM) vedla v USA v k zahrnutí této intervence do úkonů hrazených pro děti ze zdravotního pojištění a to již od pozitivního screeningu na PAS buď v 18 nebo 24 měsících.