Behaviorální analytik
Zdravotnický pracovník
Legislativa definující behaviorálního analytika
Zákon č. 96/2004 Sb. specifikuje podmínky získání způsobilosti k výkonu profese behaviorálního analytika, Vyhláška MZČR č. 55/2011 Sb. definuje činnost behaviorálního analytika a Vyhláška MZČR č. 39/2005 Sb. ustanovuje minimální požadavky na studium a dočtete se zde zákonné minimum znalostí a dovedností behaviorálního analytika.
§ 21c, Zákon č. 96/2004 Sb.
Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních)
Odborná způsobilost k výkonu povolání behaviorálního analytika:
(1) Odborná způsobilost k výkonu povolání behaviorálního analytika se získává absolvováním akreditovaného magisterského studia v oblasti vzdělávání psychologie nebo neučitelská pedagogika a akreditovaného kvalifikačního kurzu behaviorální analytik.
(2) Za výkon povolání behaviorálního analytika se považuje činnost v rámci diagnostické a léčebné péče v oboru behaviorální analýzy.
(1) Odborná způsobilost k výkonu povolání behaviorálního analytika se získává absolvováním akreditovaného magisterského studia v oblasti vzdělávání psychologie nebo neučitelská pedagogika a akreditovaného kvalifikačního kurzu behaviorální analytik.
(2) Za výkon povolání behaviorálního analytika se považuje činnost v rámci diagnostické a léčebné péče v oboru behaviorální analýzy.
§ 22a, Vyhláška č. 55/2011 Sb.
Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků
Behaviorální analytik vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace může
a) provádět behaviorálně analytické hodnocení, diagnostiku a diferenciální diagnostiku chování pro další léčebnou péči,
b) na základě funkční analýzy nebo hodnocení navrhovat plán behaviorální intervence a prostřednictvím metod aplikované behaviorální analýzy provádět terapii, rehabilitaci a reedukaci chování u dětí i dospělých s neurovývojovými poruchami,
c) provádět prevenci, výchovu a poradenství s cílem dosažení maximálního rozvoje širokého spektra chování a dovedností u dětí i dospělých s neurovývojovými poruchami, zejména v oblastech sebeobslužných dovedností, komunikace, sociální a emocionální adaptace, učení, trávení volného času a podpory nezávislosti,
d) provádět edukaci rodinných příslušníků a zdravotnických pracovníků v oblasti péče a realizace plánu behaviorální intervence,
e) provádět hodnocení plánu behaviorální intervence a doporučovat jeho případné změny,
f) provádět poradenskou a vzdělávací činnost v oblasti rozvoje žádoucího chování a úpravy maladaptivního chování.
a) provádět behaviorálně analytické hodnocení, diagnostiku a diferenciální diagnostiku chování pro další léčebnou péči,
b) na základě funkční analýzy nebo hodnocení navrhovat plán behaviorální intervence a prostřednictvím metod aplikované behaviorální analýzy provádět terapii, rehabilitaci a reedukaci chování u dětí i dospělých s neurovývojovými poruchami,
c) provádět prevenci, výchovu a poradenství s cílem dosažení maximálního rozvoje širokého spektra chování a dovedností u dětí i dospělých s neurovývojovými poruchami, zejména v oblastech sebeobslužných dovedností, komunikace, sociální a emocionální adaptace, učení, trávení volného času a podpory nezávislosti,
d) provádět edukaci rodinných příslušníků a zdravotnických pracovníků v oblasti péče a realizace plánu behaviorální intervence,
e) provádět hodnocení plánu behaviorální intervence a doporučovat jeho případné změny,
f) provádět poradenskou a vzdělávací činnost v oblasti rozvoje žádoucího chování a úpravy maladaptivního chování.
§ 20b, Vyhláška č. 39/2005 Sb.
Vyhláška, kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání
(1) Odborná způsobilost k výkonu povolání behaviorálního analytika se získává absolvováním akreditovaného studijního programu a vzdělávacího programu kurzu. Akreditovaný studijní program má standardní dobu studia nejméně 5 let nebo nejméně 2 roky, navazuje-li na akreditovaný bakalářský studijní program.
(2) Vzdělávací program kurzu zahrnuje nejméně 420 hodin teoretické výuky a nejméně 1800 hodin praktického vyučování.
(3) Studium ve vzdělávacím programu kurzu poskytuje znalosti a dovednosti stanovené v § 3 a dále obsahuje
a) teoretickou výuku poskytující znalosti v
1. oblastech nebo metodách, které tvoří základ potřebný pro poskytování behaviorálně analytické péče, a to v konceptech a principech behaviorální analýzy, historii a vývoji behaviorálních teorií, základech experimentální analýzy chování a aplikované behaviorální analýze,
2. dalších, s behaviorální analýzou souvisejících metodách a technikách behaviorálně analytické diagnostiky pomocí funkčního hodnocení a funkční analýzy chování, měření chování, analýzy dat se zaměřením na topografii, frekvenci, trvání, latenci, intervaly výskytu a intenzitu chování, depistáži a sledování problémového chování, implementaci programů behaviorální změny včetně vytváření individuálních plánů učení, podmiňování a aplikace různých plánů posilování způsobů chování, behaviorálních intervencích u deficitů a excesů v chování a v oblasti etiky, profesního chování v behaviorální analýze,
3. souvisejících oblastech, a to v organizaci poskytování behaviorálně analytické péče v rámci zdravotní a sociální péče, v základech metodologie vědeckého výzkumu a praxe založené na důkazech, základech právní problematiky poskytované behaviorálně analytické péče a v oblasti zdravotních a sociálních služeb a školství,
b) praktické vyučování poskytující dovednosti navazující na teoretické vědomosti, a to zejména v oblasti přímého pozorování behaviorálního analytika při implementaci behaviorálního programu, provádění behaviorálně analytického hodnocení, diagnostiky a diferenciální diagnostiky chování, přípravy, implementace a systematického hodnocení behaviorálních programů zaměřených na učení nových dovedností a redukci problémového chování, provádění behaviorálně analytické terapie, rehabilitace a reedukace chování, dodržování etických a profesních standardů v behaviorální analýze, vedení organizované reflexe a zdravotnické dokumentace, spolupráce v multidisciplinárním týmu i s rodinou; praktické vyučování probíhá pod přímým vedením kvalifikovaných behaviorálních analytiků nebo v odůvodněných případech jiných zdravotnických pracovníků oprávněných k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu zejména u poskytovatele zdravotních služeb, v zařízeních sociálních služeb a ve vlastním sociálním prostředí pacienta.
(2) Vzdělávací program kurzu zahrnuje nejméně 420 hodin teoretické výuky a nejméně 1800 hodin praktického vyučování.
(3) Studium ve vzdělávacím programu kurzu poskytuje znalosti a dovednosti stanovené v § 3 a dále obsahuje
a) teoretickou výuku poskytující znalosti v
1. oblastech nebo metodách, které tvoří základ potřebný pro poskytování behaviorálně analytické péče, a to v konceptech a principech behaviorální analýzy, historii a vývoji behaviorálních teorií, základech experimentální analýzy chování a aplikované behaviorální analýze,
2. dalších, s behaviorální analýzou souvisejících metodách a technikách behaviorálně analytické diagnostiky pomocí funkčního hodnocení a funkční analýzy chování, měření chování, analýzy dat se zaměřením na topografii, frekvenci, trvání, latenci, intervaly výskytu a intenzitu chování, depistáži a sledování problémového chování, implementaci programů behaviorální změny včetně vytváření individuálních plánů učení, podmiňování a aplikace různých plánů posilování způsobů chování, behaviorálních intervencích u deficitů a excesů v chování a v oblasti etiky, profesního chování v behaviorální analýze,
3. souvisejících oblastech, a to v organizaci poskytování behaviorálně analytické péče v rámci zdravotní a sociální péče, v základech metodologie vědeckého výzkumu a praxe založené na důkazech, základech právní problematiky poskytované behaviorálně analytické péče a v oblasti zdravotních a sociálních služeb a školství,
b) praktické vyučování poskytující dovednosti navazující na teoretické vědomosti, a to zejména v oblasti přímého pozorování behaviorálního analytika při implementaci behaviorálního programu, provádění behaviorálně analytického hodnocení, diagnostiky a diferenciální diagnostiky chování, přípravy, implementace a systematického hodnocení behaviorálních programů zaměřených na učení nových dovedností a redukci problémového chování, provádění behaviorálně analytické terapie, rehabilitace a reedukace chování, dodržování etických a profesních standardů v behaviorální analýze, vedení organizované reflexe a zdravotnické dokumentace, spolupráce v multidisciplinárním týmu i s rodinou; praktické vyučování probíhá pod přímým vedením kvalifikovaných behaviorálních analytiků nebo v odůvodněných případech jiných zdravotnických pracovníků oprávněných k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu zejména u poskytovatele zdravotních služeb, v zařízeních sociálních služeb a ve vlastním sociálním prostředí pacienta.