Behaviorální technik
Zdravotnický pracovník
Legislativa definující asistenta behaviorálního analytika
Zákon č. 96/2004 Sb. specifikuje podmínky získání způsobilosti k výkonu profese behaviorálního technika, Vyhláška MZČR č. 55/2011 Sb. definuje činnost behaviorálního technika a Vyhláška MZČR č. 39/2005 Sb. ustanovuje minimální požadavky na studium a dočtete se zde zákonné minimum znalostí a dovedností behaviorálního technika.
§ 29, Zákon č. 96/2004 Sb.
Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o nelékařských zdravotnických povoláních)
Odborná způsobilost k výkonu povolání behaviorálního technika:
(1) Odborná způsobilost k výkonu povolání behaviorálního technika se získává absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu behaviorální technik po získání úplného středního vzdělání nebo úplného středního odborného vzdělání.
(2) Za výkon povolání behaviorálního technika se považuje činnost v rámci léčebné péče v oboru behaviorální analýzy pod odborným dohledem behaviorálního analytika nebo asistenta behaviorálního analytika.
(1) Odborná způsobilost k výkonu povolání behaviorálního technika se získává absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu behaviorální technik po získání úplného středního vzdělání nebo úplného středního odborného vzdělání.
(2) Za výkon povolání behaviorálního technika se považuje činnost v rámci léčebné péče v oboru behaviorální analýzy pod odborným dohledem behaviorálního analytika nebo asistenta behaviorálního analytika.
§ 22a, Vyhláška č. 55/2011 Sb.
Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků
Behaviorální technik vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále pod odborným dohledem behaviorálního analytika nebo asistenta behaviorálního analytika může
a) asistovat při provádění základního behaviorálně analytického hodnocení a diagnostiky,
b) na základě stanoveného plánu behaviorální intervence asistovat při terapii, rehabilitaci a reedukaci chování u dětí i dospělých s neurovývojovými poruchami prostřednictvím metod aplikované behaviorální analýzy,
c) v rozsahu své odborné způsobilosti provádět asistenci při prevenci a výchově s cílem maximálního rozvoje širokého spektra chování a dovedností u dětí i dospělých s neurovývojovými poruchami, zejména v oblastech sebeobslužných dovedností, komunikace, sociální a emocionální adaptace, trávení volného času a podpory nezávislosti.
a) asistovat při provádění základního behaviorálně analytického hodnocení a diagnostiky,
b) na základě stanoveného plánu behaviorální intervence asistovat při terapii, rehabilitaci a reedukaci chování u dětí i dospělých s neurovývojovými poruchami prostřednictvím metod aplikované behaviorální analýzy,
c) v rozsahu své odborné způsobilosti provádět asistenci při prevenci a výchově s cílem maximálního rozvoje širokého spektra chování a dovedností u dětí i dospělých s neurovývojovými poruchami, zejména v oblastech sebeobslužných dovedností, komunikace, sociální a emocionální adaptace, trávení volného času a podpory nezávislosti.
§ 20b, Vyhláška č. 39/2005 Sb.
Vyhláška, kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání
(1) Odborná způsobilost k výkonu povolání behaviorálního technika se získává absolvováním školního vzdělávacího programu a vzdělávacího programu kurzu.
(2) Školní vzdělávací program má standardní dobu studia nejméně 4 roky.
(3) Vzdělávací program kurzu zahrnuje nejméně 100 hodin teoretické výuky a nejméně 120 hodin praktického vyučování.
(4) Studium ve vzdělávacím programu kurzu poskytuje znalosti a dovednosti stanovené v § 3 a dále obsahuje
a) teoretickou výuku poskytující znalosti v
1. oblastech nebo metodách, které tvoří základ potřebný pro poskytování behaviorálně analytické péče, a to v základech aplikované behaviorální analýzy pro asistenci při provádění základního behaviorálně analytického hodnocení, diagnostiky a asistenci při behaviorálně analytické terapii, rehabilitaci a reedukaci chování,
2. základní znalosti v dalších s behaviorální analýzou souvisejících metodách a technikách, a to v základech behaviorální analýzy dat se zaměřením na měření chování, základní metody a techniky behaviorální intervence, včetně podmiňování a aplikace různých plánů posilování způsobu chování, základů behaviorálních intervencí u deficitů a excesů v chování, v základech etiky a profesního chování v behaviorální analýze,
3. souvisejících oblastech, a to v organizaci poskytování behaviorálně analytické péče v rámci zdravotní a sociální péče, v základech praxe založené na důkazech a základech právní problematiky poskytované behaviorálně analytické péče a v oblasti zdravotních a sociálních služeb a školství,
b) praktické vyučování poskytující dovednosti navazující na teoretické vědomosti, a to zejména v oblasti přímého pozorování behaviorálního analytika, asistenta behaviorálního analytika a behaviorálního technika při implementaci behaviorálního programu, účasti na přímé práci s klientem podle plánu stanoveného behaviorálním analytikem nebo asistentem behaviorálního analytika, včetně sběru dat a přípravě podkladů pro další hodnocení, asistence při navrhování plánů behaviorální intervence, při implementaci programů behaviorální změny včetně aplikace různých plánů posilování, asistence při behaviorálních intervencích u deficitů a excesů v chování, v etickém a profesním chování v behaviorální analýze, spolupráce v multidisciplinárním týmu i s rodinou; praktické vyučování probíhá pod přímým vedením kvalifikovaných behaviorálních analytiků nebo v odůvodněných případech jiných zdravotnických pracovníků oprávněných k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu zejména u poskytovatele zdravotních služeb, v zařízeních sociálních služeb a ve vlastním sociálním prostředí pacienta.
(2) Školní vzdělávací program má standardní dobu studia nejméně 4 roky.
(3) Vzdělávací program kurzu zahrnuje nejméně 100 hodin teoretické výuky a nejméně 120 hodin praktického vyučování.
(4) Studium ve vzdělávacím programu kurzu poskytuje znalosti a dovednosti stanovené v § 3 a dále obsahuje
a) teoretickou výuku poskytující znalosti v
1. oblastech nebo metodách, které tvoří základ potřebný pro poskytování behaviorálně analytické péče, a to v základech aplikované behaviorální analýzy pro asistenci při provádění základního behaviorálně analytického hodnocení, diagnostiky a asistenci při behaviorálně analytické terapii, rehabilitaci a reedukaci chování,
2. základní znalosti v dalších s behaviorální analýzou souvisejících metodách a technikách, a to v základech behaviorální analýzy dat se zaměřením na měření chování, základní metody a techniky behaviorální intervence, včetně podmiňování a aplikace různých plánů posilování způsobu chování, základů behaviorálních intervencí u deficitů a excesů v chování, v základech etiky a profesního chování v behaviorální analýze,
3. souvisejících oblastech, a to v organizaci poskytování behaviorálně analytické péče v rámci zdravotní a sociální péče, v základech praxe založené na důkazech a základech právní problematiky poskytované behaviorálně analytické péče a v oblasti zdravotních a sociálních služeb a školství,
b) praktické vyučování poskytující dovednosti navazující na teoretické vědomosti, a to zejména v oblasti přímého pozorování behaviorálního analytika, asistenta behaviorálního analytika a behaviorálního technika při implementaci behaviorálního programu, účasti na přímé práci s klientem podle plánu stanoveného behaviorálním analytikem nebo asistentem behaviorálního analytika, včetně sběru dat a přípravě podkladů pro další hodnocení, asistence při navrhování plánů behaviorální intervence, při implementaci programů behaviorální změny včetně aplikace různých plánů posilování, asistence při behaviorálních intervencích u deficitů a excesů v chování, v etickém a profesním chování v behaviorální analýze, spolupráce v multidisciplinárním týmu i s rodinou; praktické vyučování probíhá pod přímým vedením kvalifikovaných behaviorálních analytiků nebo v odůvodněných případech jiných zdravotnických pracovníků oprávněných k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu zejména u poskytovatele zdravotních služeb, v zařízeních sociálních služeb a ve vlastním sociálním prostředí pacienta.